Kromě obvyklých dvouatomových molekul O2 se kyslík vyskytuje i ve formě tříatomové molekuly jako ozon O3. Za normálních podmínek je to vysoce reaktivní plyn modré barvy a charakteristického zápachu s mimořádně silnými oxidačními účinky.
Ozon člověk registruje při koncentraci menší než 0,01 ppma. Hodnocení prospěšnosti či závadnosti lze provést v širokém spektru přírodního výskytu. Tak je známa prospěšná forma např. „ozonová vrstva“ i škodlivá „fotochemický smog“. Také v lidském těle jako tzv. endogenní ozon je produkován v bílých krvinkách, uvolňován do krve a tkání, čímž pomáhá při likvidaci choroboplodných zárodků, ale jeho nadměrný příjem např. dýcháním způsobuje zdravotní problémy. Jeho desinfekční vlastnosti jsou vynikající, protože má mimořádně velkou mikrobiocidní účinnost. Ozon v případě kontaktu s živou tkání v přiměřených koncentracích tuto tkáň ozdravuje, prokrvuje a také velmi důkladně dezinfikuje Využívá se v medicíně například pro léčbu akné, atopických ekzémů a dalších kožních defektů. V posledních letech se ozonu využívá ve stomatologii v ozonoterapii.
Díky silným oxidačním a dezinfekčním schopnostem má ozon široké spektrum použití. V průmyslu od bělení látek či celulózy, přes desinfekci vzduchu, v potravinářském průmyslu k dezinfekci provozoven a k povrchové konzervaci potravinářských výrobků a v zemědělství k povrchovému ošetření zeleniny a ovoce (zejména zabránění růstu plísní a kvasinek). Velmi častým použitím je také úprava vody (pitné, užitkové i odpadní), kde nahrazuje běžné, ale méně vhodné chlorování při kterém vznikají karcinogeny.
Ozon je mnoha mezinárodními organizacemi uznán bezpečným při zpracování potravin (masa, zeleniny, ovoce, atd.), je povolen také při ošetřování povrchu ekologicky pěstovaných potravin (biopotravin).